Život dokonalého páru Ivy (Olivia Colman) a Thea (Benedict Cumberbatch) se zdá být naprosto úžasným: úspěšná kariéra, milující manželství, skvělé děti. Ale pod fasádou jejich údajně ideálního života se schyluje k bouři. Jak Theova kariéra upadá, zatímco Ivyiny vlastní ambice se rozjíždějí, vzplane v jejich domově ohniště ostré konkurence a skryté zášti. The Roses je předělávkou klasického filmu Válka Roseových z roku 1989, natočeného podle románu Warrena Adlera.

Film o Jaromíru Nohavicovi je životopisný dokument, ale rozhodně není nudný a popisný. Jaromír – Jarek Nohavica je oblíbený a úspěšný český písničkář s písněmi, které známe všichni. Bylo o něm napsáno a řečeno mnohé. Je to však jen střípek celkového obrazu této výrazné a nejednoznačné osobnosti. Takže jaký je ten slavný, zbožňovaný i odsuzovaný písničkář vlastně člověk? Jeho život a obraz by byly jiné, kdyby nepřevzal Puškinovu cenu (za překlady písní Vysockého a Okudžavy) od prezidenta Putina. Muže, který rozpoutal válku na Ukrajině a je označován za válečného zločince. Tento fakt staví Nohavicu do špatného světla, i když už v první dekádě jeho profesionální dráhy, v nevlídných normalizačních časech, byl bojovníkem s režimem a dostal za to, co zpíval a říkal na svých koncertech, několik zákazů činnosti. Jaromír Nohavica píše písně přes 40 let. Jak se svět okolo něj mění, se odráží v tématech, která zpracovává i v atmosféře jeho koncertů, které jsou vždy vyprodány. Protože na jeho koncertě si každý najde to své. Jednoho potěší, druhého rozesměje, třetího rozpláče. Nevystupuje však vždy jen jako sólista. Spolupracuje s různými hudebními tělesy, například s Čechomorem nebo Janáčkovou filharmonií. Na svém kontě má přes 500 vlastních písní, spoustu básní, a nejméně 120 textů a překladů písní pro jiné interprety. Ty, které psal pro Marii Rottrovou jsou známé, ale méně se ví, že psal i pro Petra Jandu a skupinu Citrón. Nohavica je také nejpřekládanějším českým písňovým autorem. Jeho písně se zpívají polsky, anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, chorvatsky, maďarsky, španělsky, italsky. Sečteno, podtrženo: Jaromír Nohavica je renesanční člověk - talentovaný, plodný, všestranný, osobitý, inteligentní, sečtělý a pilný autor a interpret. Sám sebe označuje indiánským jménem „Ten, kdo skládá a zpívá písně,“ ale umí a dělá toho mnohem více. Dokument by se klidně mohl jmenovat „500 odstínů Jaromíra Nohavici,“ protože jeho osobnost má tolik odstínů, kolik jich vtisknul do svých písní.

Nešťastný operetní dirigent při cestách za svou milou violistkou sní o kariéře velkého filharmonika. Neměl by však u snění řídit. Má nehodu, při níž přijde o oční víčka. Získá protézy, které ale klapou při každém mrknutí. Klapání je pro dirigenta problém. Propustí ho z operety a opustí ho i jeho milá. Při pokusu o sebevraždu ho zachrání muž, který trpí závratí z vlastní výšky. Je to výtečný mykolog, který ho vezme k sobě domů, do brněnského paneláku. Tam ve výtahu najdou nahatého úředníka, který prožívá divokou sexuální noc. Utekl od překrásné začínající herečky, která však miluje hereckou hvězdu. Herecká hvězda mezitím číhá na nedalekém posedu na srnu, s níž chce žít, protože ho zklamaly ženy. Všechny tyto nešťastníky z nedalekého lesa pozorují kouzelné srnky, které to prostě nevydrží, a v jednu chvíli se seberou a jdou za nimi. Každému z nich splní jedno přání. Ale ani to ne vždy pomůže.

„Toužil jsem přivést hrdiny Panství Downton do moderního světa a ukázat, že v něm dokážou přežít. I když všichni rozhodně ne s takovou grácií, na jakou jsme u nich byli zvyklí,“ vysvětluje scenárista slavné seriálové a filmové série svou motivaci k napsání velkolepého finále celé ságy. Symbolem modernizace šlechtického rodu Granthamů má být převod rodinného majetku a jeho správy z otce Roberta (Hugh Bonneville) na jeho nejstarší dceru Mary (Michelle Dockery). Ta má aktuálně úplně jiné starosti, vinou bolestivého rozvodu byla vyobcována z kruhu londýnské aristokracie a v plánech na nákladnou modernizaci rodného panství se snaží najít únik z tíživé situace. Bohužel není jediná, kdo má starosti, bratr (Paul Giamatti) její matky (Elizabeth McGovern) zabředl až po uši do obřího finančního skandálu, který má potenciál zničit celou rodinu. Své trable zažívají i zaměstnanci panství, po desítkách let věrné služby odcházejí do penze hlavní komorník a kuchařka, takže na Downtonu stejně nezůstane na kameni kámen. Budou muset leccos obětovat, aby se zachránili, což se jim v minulosti mnohokrát podařilo. Jenže tentokrát to vážně vyjít nemusí. „Nikdy by mě nenapadlo, že s Panstvím Downton prožiju tolik let a že si na celém světě získá tolik nadšených fanoušků,“ říká Julian Fellowes a dodává: „Teď už ale mám definitivně pocit, že jsem dovyprávěl celý příběh, i když okřídlené Nikdy neříkej nikdy stále platí,“ dodává scenárista.

Ve vojenské diktatuře rozhoduje nejvýše postavený velitel, jenž každoročně pořádá Dlouhý pochod pro padesát chlapců ze všech států. Pravidla zní: nikdo se nesmí zastavit, nesmí zpomalit a vyhrává jen jeden, ostatní zemřou. Vítěz si může vybrat jakoukoli odměnu. Většina touží po penězích, ovšem Raymond Garraty má velmi osobní cíl související s osudem jeho otce. Lze na této cestě potkat opravdové přátele? A může jedinec něco změnit v režimu, který štve člověka proti člověku?

Zažij svědectví o pozůstatcích starého světa – AFTERBURN (2025), postapokalyptický sci‑fi akční film s obrovskými surovými pouličními soubojovými scénami, kde se hledání pokladů stane bojem o přežití. Dave Bautista v roli bývalého vojáka Jakea a Samuel L. Jackson jako charizmatický bojovník Valentine vedou skotský tým hledačů pokladů proti mutantům, pirátům i zkorumpovaným rivalům. Obrazy Mona Lisy, Rosettská deska a korunovační klenoty – tohle není žádná aukce, ale záchrana lidstva. Režisér J.J. Perry, mistr kaskadérských akcí, rozvíjí hranice žánru ve filmu, kde jde víc než o poklad – svět potřebuje hrdinu.

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi vypráví o milujícím otci, jehož život rozvrátí jediná tragická chyba. Otřese jeho šťastným manželstvím a zanechá ho zcela osamělého. Přes hrozbu vězení a s nesnesitelným pocitem viny se snaží znovu získat důvěru své ženy a zachránit lásku, která je navzdory bolesti stále spojuje. Když zjistí, že skutečný původ tragédie se skrývá hluboko v architektuře lidské mysli, začíná se rýsovat křehká cesta ke smíření. Dokáže ale jejich láska unést i tak velké selhání? Film Otec je výjimečný svým zpracováním. Podobně jako nedávný hit Netflixu Adolescent je natočen jen na pár velmi dlouhých záběrů. Režisérka Tereza Nvotová vysvětluje: Pro mě je jazyk filmu stejně důležitý jako samotný příběh. Chtěla jsem vytvořit něco jako videohru, ale v úplně jiných podmínkách, které nás vedou hlouběji do vlastního nitra. Šlo mi o to, aby se divák naplno napojil na hlavního hrdinu a kladl si stejné otázky jako on.” Režisérka Tereza Nvotová se prosadila jako filmařka, která se nebojí otevírat kontroverzní témata. Její filmy Špína a Světlonoc získaly řadu ocenění, mimo jiné Zlatého leoparda na MFF v Locarnu, nebo Hlavní cenu české filmové kritiky. Film Otec letošní Mezinárodní filmový festival v Benátkách zařadil do prestižní soutěžní sekce Orizzonti.

V srdci švýcarských Alp si čiperná osmiletá Heidi užívá bezstarostného života se svým trochu mrzutým, ale milujícím dědečkem, obklopena zelenými pastvinami a majestátními vrcholy hor. Heidi jednoho dne zachrání zraněné rysí mládě, uvězněné v pasti lstivého průmyslníka pana Schnaittingera, a tajně ho ošetřuje, aby se mohl vrátit do divoké přírody. Roztomilé mládě zanedlouho pookřeje a začne přitahovat nežádoucí pozornost. To se nehodí zlému Schnaittingerovi, který plánuje výstavbu obří pily, která by ohrozila nejen rysíka, ale celé alpské prostředí. Spolu s věrným kamarádem Petrem a oddaným bernardýnem Josefem se Heidi vydává na odvážnou noční výpravu, aby vrátila mláďátko jeho rodině do divočiny – dřív, než bude pozdě.

Gábina je na první pohled úplně obyčejná holka. Na pohled druhý ale zjistíte, že má nádherný domek pro panenky a v něm sedm místností obývaných sedmi roztomilými kočkami. Hlavně má ale kouzelnou čelenku, která jí umožňuje smrsknout se tak akorát, aby se do domku vešla a se svými kočičími kamarádkami zažívala neuvěřitelná dobrodružství. Díky babičce Gigi vede Gábina zábavný život i v reálném světě. Na začátku filmu například společně vyrazí na dámskou jízdu do San Fousiska. A kouzelný domek musí pochopitelně putovat s nimi, co kdyby byla nuda. Dámy ho ale měly nechat doma, protože shodou velmi nešťastných náhod se ocitne v rukou bohaté a trošku zlé milovnice koček Very, která si ho i se všemi obyvatelkami rozhodne nechat. Gábina si proto musí vyhrnout rukávy, nasadit kouzelnou čelenku, zmenšit se na velikost panenky a vyrazit na záchrannou misí. Čeká ji neskutečná jízda, během níž vyzkouší vše, co může svět magie a kouzel nabídnout. Hlavně ale zachrání své nejlepší kamarády. Gábinin kouzelný svět ve filmu vzešel ze stejnojmenného seriálového fenoménu, který vznikl v roce 2021 a okamžitě uchvátil nejmenší divačky. Hravě kombinuje hrané (reálný svět) a animované (svět v kouzelném domku) sekvence. Stejně jako je tomu u filmových příběhů Tlapkové patroly, i Gábinin film posouvá celou ságu na vyšší úroveň a je pro fanoušky a jejich rodiče naprostou povinností.

Když se po 16 letech znovu objeví jejich úhlavní nepřítel, skupina bývalých revolucionářů se znovu sejde, aby zachránila dceru jednoho z nich.

Působivý příběh inspirovaný životem, dílem a fantazií spisovatele Franze Kafky, který dokázal fascinujícím způsobem předběhnout svou dobu. Vegetarián, workoholik, introvert, outsider, milenec v dopisech a úředník v noční můře. Film Franz je plný fantazie, humoru, bolesti, a vnitřního světa muže, který ve svých knihách definoval moderní existenciální úzkosti, a i sto let po své smrti zůstává zrcadlem našich nejhlubších strachů a tužeb. Režisérka Agnieszka Holland skládá kaleidoskop událostí z fragmentů, snů, dopisů a dochovaných příběhů. Vzniká tak smyslově intenzivní portrét muže, který nikdy nepřestal hledat sám sebe – a právě tím se dotkl něčeho podstatného v nás všech. Snímek začíná Kafkovým dětstvím v Praze a sleduje jeho život až do smrti v Rakousku po první světové válce. Od vztahu s autoritativním otcem přes pevné přátelství s Maxem Brodem až po komplikované milostné osudy s Felicií Bauerovou a Milenou Jesenskou, vzniká bohatá, emotivní, často ironická, místy až groteskní freska člověka, který v touze po „obyčejném“ životě dokázal napsat ta nejneobyčejnější díla.

Druhý díl navazuje na snímek režiséra Rennyho Harlina (Noční můra v Elm Street 4: Vládce snu, Smrtonosná past 2, Vymítač ďábla: Zrození) z loňského roku, v němž je mladý pár, jenž se po autonehodě uchýlí na opuštěnou chatu v lesích, terorizovaný třemi maskovanými cizinci. Celá trilogie vznikla naráz a fanoušci spekulují, kdo vlastně nepochopitelné zlo páchá. Podle některých teorií za ním stojí obyvatelé blízkého městečka, dvěma z nich jsou údajně ženy. Jejich heslo přitom zní: „Nepotřebujeme důvod.“