Letní kino

Sledovat filmový příběh na velkém plátně v prostředí přírodního amfiteátru, obklopen přírodou, má své nepopiratelné kouzlo. Takový zážitek si mohou dopřávat návštěvníci letního kina v Žatci už celých šedesát pět let.

Vznik a počátky
Žatecké Letní kino bylo založeno v roce 1955, dalo by se říci, zásluhou party nadšenců původně jako přírodní divadlo, s následným rozšířením na letní kino. Tehdy bylo zvykem pořádat různá estrádní vystoupení v městském parku, což žel nezůstávalo bez následků na parkových úpravách. Milovníci parku byli názoru, že by pro tyto příležitosti bylo vhodnější samostatné přírodní divadlo. Protože nic takového zdaleka nepatřilo mezi investiční priority tehdejší radnice, bylo nutno si pomoci vlastním prostředky. Vytvořila se přípravná komise, která po zralé úvaze vybrala nevyužitý prostor zahrady náležející k secesní vile u dnes již bývalých papíren. Díky tomu máme Letní kino téměř ve středu města. Naštěstí se našlo dost rukou pro dobrovolné a bezplatné přiložení k dílu, včetně vojáků zdejší posádky. Finančně vypomohly zdejší podniky. A tak 1. máj roku 1955 už se mohl slavit v novém přírodním divadle. Brzy poté se podařilo přesvědčit ředitele „Krajského podniku pro film, koncerty a estrády“ k souhlasu s rozšířením přírodního divadla na přírodní kino. Adjektivum letní pak vzniklo spíše samovolně v lidové slovesnosti. Díky tomu tedy chodíme už 65 let do letního kina v Žatci.

Současnost (nejen) filmová
V poslední době prošlo žatecké letní kino rozsáhlou rekonstrukcí. Pokrok nezastavíš a tak po době celuloidové nastala doba digitální. Celuloidové promítačky nahradila digitální technologie, včetně 5 kanálového zvuku. Přechod na „digitál“ si vyžádal kompletní opravu projekční plochy, ta dostala i novou střechu, která se při rekonstrukci prodloužila nad hlediště. V hledišti přibylo pracoviště zvukařů, po stranách jeviště byly vybudovány zastřešené přípravny pro účinkující. Z důvodu odrazu zvuku při hudebních produkcích se projekční plocha vybavila černou oponou.

Celému areálu se dostává i pravidelné péče. To zahrnuje pravidelnou údržbu, např. úklid, sekání trávy, opravu laviček apod.

Žatecké letní kino paradoxně až v posledních letech naplňuje své původní poslání přírodního divadla. Konají se zde hudebních festivaly, republikový šampionát mažoretek, proběhly zde „Dny s armádou ČR“,“ Sportovní den“ ve spolupráci se ZŠ. V loňském roce zde měla poprvé své místo i jedna ze scén Žatecké Dočesné. Areál je též pronajímán pro pořádání různých akcí jinými subjekty.

Kapacita areálu je 1 800 míst k sezení a 1000 míst k stání. Na filmové projekce a hudební pořady může návštěvník přijít se psem na vodítku, případně přijet na kole. Celý areál je bezbariérový, k dispozici jsou vyhrazená místa pro vozíčkáře. Uvnitř areálu lze zakoupit občerstvení, před areálem je k dispozici parkoviště pro osobní automobily a autobusy

Gró „letňáku“ ale samozřejmě spočívá ve filmových představeních. Promítají se tu filmové premiéry, starší snímky i tzv. art filmy, vždy od června do srpna. Po technických úpravách lze promítat za každého počasí.

Smělé plány do budoucna
Provozovatel Městské divadlo Žatec má s areálem ještě další smělé plány. Zastřešení poslední části laviček, kompletní regeneraci celého travnatého povrchu, spojenou výsadbou nových dřevin po obvodu areálu.

Počítá se i s rekonstrukcí oplocení a rozšířením sociálního zařízení. Vstupenky na představení bychom mohli časem kupovat v nové zděné pokladně. Secesní historická vila mezi plátnem a parkovištěm u Lidlu, by se po rekonstrukci mohla při kulturních pořadech využít jako zázemí pro účinkující. Více informací o Lüdersdorfově Vile ZDE.

Přáním zaměstnanců městského divadla je, aby se sem návštěvník rád vracel, aby se zde cítil příjemně bez ohledu na druh programu, který navštíví.

 

 

Vladimír Kopal: BUDOVALI JSME PŘÍRODNÍ KINO

Začalo to vlastně oslavami 1. máje. Několik milovníků parků v Žatci uvážilo, že přece není nutné a účelné pro dvouhodinové estrádní vystoupení ničit parkové úpravy. Uvažovalo se, nebylo by možno vybudovat v Žatci amfiteátr. Máme k tomu přece ideální podmínky! Vlastní město není na rovině, a proto je možno najít vhodný prostor i pro tyto účely. To bylo diskusí a nápadů! Měli jsme ovšem jednu zkušenost, a to z Loun, kde si vybudovali velmi pěkné přírodní divadlo, ale u řeky, poměrně daleko vzdálené od centra města a navíc se spoustou komárů. Této chyby jsme se snažili vyhnout.

Před zahájením prací bylo několik nadšenců na zkušené v jiných městech, kde již tato zařízení byla vybudována. Mimo jiné i v Karlových Varech. Ale to byl pro Žatec nedostižitelný cíl. V lázeňském městě bylo toto zařízení budováno v rámci investiční výstavby a s tím jsme v Žatci nemohli počítat. Počítali jsme ovšem s obětavýma a pracovitýma rukama našich občanů. V tom jsme nebyli zklamáni.

Z popudu občanů byla vlastně utvořena komise pro výstavbu přírodního divadla. Zatím se nehovořilo vůbec o přírodním kině. Členy komise se stali soudruzi Pribáň, Prachař, Kraml a projektanti Hrubeš Scheidervint. Ti také po schválení místa budoucího přírodního divadla vypracovali zdarma úvodní projekt. Na základě zkušeností bylo dohodnuto, že je možné a nejlepší řešení, využije-li se do té doby opuštěné zahrady bývalých „Děčínských papíren“. Byli jsme přesvědčeni o správnosti tohoto rozhodnutí, zejména z toho důvodu, že jsme již tehdy, před 10 lety, počítali s vybudováním celého areálu před SVVŠ včetně přírodního divadla. Dnes je to již z 90% splněno. K tomu se ještě vrátím závěrem dnešního příspěvku.

Začalo to vlastně jízdou s. Lišky na motorce v dešti do Liberce. Déšť nás pronásledoval i první sobotu, kdy se začalo pracovat na vlastním staveništi. Začaly totiž první práce s odklizem zeminy a jejím převážením. Prvním výkonným pomocníkem byl buldozer a dobrá práce jeho obsluhy. V neděli jsme jeli s několika vozy Státních silnic do Krt u Jesenice pro kámen. Výstavba se rozjela na plné obrátky. Dovolte mi, abych jmenoval alespoň několik obětavců, kteří se značnou měrou podíleli na výstavbě. Byli to soudruzi Janura, Kratochvíl, Chadima, Wiknkelhofer(již zesnulý), Zrucek, Martinus, Dočekal, Haifer, Šrám, Jabůrek, Kříž, Bureš a další.

Vzpomínám si na několik veselých příhod při práci. Iniciátorem byl vždy Toník Winkelhofer, který měl vlastně na starosti vedení celé stavby. Nejkrásnější bylo, že se vytvořil kolektiv dobrovolných pracovníků, kteří to bez účasti na stavbě doma prostě nevydrželi a scházeli se denně. Nesmíme zapomenout na naše žatecké závody a podniky. Těžko se dnes hovoří o tom, který závod vykonal více nebo méně. Dílo v hodnotě Kč 630 000,- za skutečných nákladů Kč 245 000,-, při odpracování asi 45 200 brigádnických hodin, hovoří samo za sebe. Nemůžeme zapomenout ani na armádu. Obětavá práce našich vojáků je dodnes vidět na oplocení a některých terénních úpravách, včetně prvého brigádnického natírání laviček. Věřím, že návštěvníci oslav 1. máje v roce 1955, při zahájení provozu letního divadla, pokud si odnášeli zbytky barev na svých pláštích, se na nás již nezlobí. Ino, kdo nic nedělá – nic nezkazí.

Brzy po zahájení provozu přírodního divadla jsem pozval do Žatce tehdejšího ředitele Krajského podniku pro film, koncerty a estrády z Ústí nad Labem. Sedíme spolu na lavičce a ředitel je celým dílem nadšen. Uhodl hned proč jsme jej do Žatce pozvali. Souhlasil, že by bylo velmi účelné vybudovat zde přírodní kino. Od slov se ihned přešlo k činům. V krátké době nám bylo jasné, jak dál. Krajský podnik si dal za úkol vybudovat konstrukci na plátno a MěstNV stavbu promítací kabiny. Nešlo samozřejmě vše bez potíží, starostí bylo stále dost a dost. Nadšení a spolupráce však slavila plné vítězství a nás dodnes hřeje v srdci blaživý pocit, že „dobrá věc se podařila“.

Pozn.: Tento příspěvek byl uveřejněn v KULTURNÍM MĚSÍČNÍKU Žatec – Září 1965 vydávaným MěstOB ve spolupráci s Osvětovým domem a MěstLK v Žatci.

Předsedou MěstNV v Žatci byl tehdy Josef ZÁBRANSKÝ a v té době probíhaly oslavy 700. výročí Města Žatce (1265 – 1965)