S čerty nejsou žerty

Přístupný
Československo
Pohádka | Komedie
česká verze
1984
91 min
Režie: Hynek Bočan
Kamera: Jaromír Šofr
Scénář: Jiří Just, Hynek Bočan
Hrají: Karel Heřmánek, Vladimír Dlouhý, Ondřej Vetchý, Jana Dítětová, Josef Kemr, Viktor Preiss, Jaroslava Kretschmerová, Monika Stará, Dana Bartůňková, Petr Nárožný, František Vicena, Václav Vydra nejml., Vladimír Hrubý, Ladislav Gerendáš, Luděk Munzar, Jiří Růžička ml., Václav Upír Krejčí, Stanislav Hájek, Vladimír Hrabánek, Vlastimil Bedrna
V osmdesátých letech se ve vedení Československého filmu prosadili někteří liberálnější dramaturgové a větší význam začal být opět přikládán divácké úspěšnosti filmů. K režii pohádek proto byli povoláni osvědčení komediální režiséři jako Oldřich Lipský, Zdeněk Troška nebo Hynek Bočan. Ten v roce 1984 ve výrobní skupině Marcely Pittermanové natočil pohádkovou komedii S čerty nejsou žerty. Hrdinou vyprávění inspirovaného předlohou Boženy Němcové Čertův švagr je Petr (Vladimír Dlouhý), kterého jeho macecha vyhnala z domova. Když si mladý muž snaží sehnat práci a střechu nad hlavou, všichni jej posílají k čertu. S ním se také setkává, když je na příkaz vládce pekel Lucifera XIV. (Karel Heřmánek) nedopatřením unesena Petrova babička. Hrdina nachází spojence v mladém a nerozvážném čertovi Vraníkovi (Ondřej Vetchý), rozšiřujícím řady českých filmových čertů, kteří namísto hrůzy vzbuzují úsměv a soucit. Společně se pak snaží vyjít jak s přísným Luciferem, tak s cholerickým kaprálem (Petr Nárožný), který se z nich vojenským drilem snaží udělat poslušné vojáky. Kameraman Jaromír Šofr a architekt Zbyněk Hloch dokázali působivě využít pískovcových jeskyní poblíž České Lípy, kde probíhalo natáčení scén z pekla. Filmovalo se také na hradech Sloup a Kost, v Průhonicích nebo Českém ráji. Vedle atraktivních lokací, pestrého hereckého obsazení a vtipných dialogů přispěly k divácké popularitě filmu, dokládané jeho každoročním televizním reprízováním v čase Vánoc, také písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Digitální restaurování, které proběhlo pod dohledem Národního filmového archivu ve studiích UPP a Soundsquare, bylo financováno z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery v roce 2020.