Francouzský večer v českém divadle

Autor: Karel Fiala <fiala(at)centrum.cz>, Téma: Činohra, Vydáno dne: 17. 01. 2018

Ve čtvrtek 18. 1. 2018 večer se stal v žateckém divadle malý zázrak. Jedna zpěvačka se svými muzikantskými kolegy si podmanili a nadchli celé přízemí žateckého divadla. Až tolik lidí vylákala ze svých obýváků Radka Fišerová s pověstí muzikálové a šansonové zpěvačky.

 A ti dva kolegové, kytarista Mirek Linka a akordeonista Saša Yasinski, to nebyli jen tak nějací doprovázeči, ale skvěle sehrané a spolu souznící duo. Zároveň spolu vytvořili takový polštářek, o nějž se mohla Radka opřít, když přijela předvést svou šansonovou tvář, filmové písně a nádavkem nabídnout něco z vlastní tvorby spolu se zhudebněnými verši českých a francouzských básníků.

Jako milovnice a obdivovatelka Edit Piaf má ve svém rejstříku písně této malé velké francouzské šansoniérky s původním textem. Její muzikálová průprava se jí hodila, když své písně, jimž asi většina publika nerozuměla, dokázala „zahrát“ pomocí gest a pohybů, i mimikou a alespoň naznačit o jakých emocích píseň vypráví. Pro zdůraznění vrčivého francouzského „err“ používala místy kazoo přes něž zpívala. Zároveň je používala jako rekvizitu, když napodobovala dlouhé cigáro.
Nakonec ale v celkovém součtu Piaf tolik nezněla i když její největší hity si užila stejně jako publikum. V Čechách nejslavnější Milord zazněl až jako druhý přídavek, ale předtím třeba Non Je Regret Rien, Ne Me Quite Pass, Padam… Padam a další.

Svou slabost pro francouzské filmové písně potvrdila zařazením několika z nich Např. Douliou Douliou Saint Tropez z Četníka ze St. Tropez, Atilla Marcel ze stejnojmenného filmu, nebo skladbou z filmu Trio z Bellevile, kterou si dokonce nechala přeložit do češtiny.
Radka Fišarová ukázala že má široký repertoárový záběr a jak přecházela z šuplíčku do šuplíčku, udržovala publikum ve střehu a těšení se na okamžiky příští. Takových okamžiků bylo mnoho, tolik, že těžko vybrat ten největší ale souboj akordeonu a kytary v podání Linky a Yasinského to byla hudební lahůdka.

Bylo nanejvýš příjemné a osvěžující sedět v sále a nechat si hrát a zpívat od tohoto tria. Z podia do publika vstupovali velikáni francouzské hudby a poezie, které Radka Fišarová doplňovala vlastní tvorbou a odlehčovala filmovými písněmi. Byl to jeden z koncertů, na které se bude dlouho vzpomínat.