RECENZE KONCERTU: Výjimečná Bubenická šou v Žatci

Autor: Karel Fiala <fiala(at)centrum.cz>, Téma: Hudební scéna, Vydáno dne: 02. 11. 2015

V Žatci se jako na jednom ze dvou míst v republice odehrála bubenická šou dvou bubeníků: mladého a talentovaného Dalibora Mráze a ostříleného Mike Terrany. Stalo se v pátek 30. 10 po 19 hodině. Něco takového, se v Žatci a okolí konalo poprvé a zafungovalo to dokonale. Fanoušků přišlo tolik, že se všichni nevešli ani do přízemí. Dalibor Mráz ještě v noci poté na svůj oficiální facebook vložil fotku plného sálu žateckého divadla s komentářem: Full house.

Začátek zdržela chybička, která se vloudila tím, že Miku Terranovi nepřišel z Německa koberec pod bicí, na němž má již nakresleny značky kam která část bicí soupravy přijde. Což mělo na druhé straně tu výhodu, že se ti v sále, kteří netušili ani, že se pod bicí dává nějaký koberec, dozvěděli už před představením v rámci omluvy něco nového.

Už pohled na jeviště před šou byl zajímavý. Na každé straně podia stála jedna bicí souprava čekající na své mistry. Mezi nimi viselo promítací plátno  na kterém se v průběhu šou promítaly záběry bubeníků z jiného úhlu, než skýtá pohled z hlediště

Jako první se představil 23 letý bubeník Dalibor Mráz, který ve svém věku už je zkušeným muzikantem se studijními zážitky od světových velikánů tohoto nástroje. Nepředváděl ani tak šou jako „normální“  bubnování  za doprovodu zvukových smyček. Některé prý nahrával s přáteli přímo na letní salaši mezi ovcemi. Bubeníci přítomní v hledišti měli oči na stopkách, aby pochytili něco z jeho techniky, zbytek si užíval té zvukové složky. Dalibor Mráz pojal svou část šou částečně jako workshop, kdy prozradil něco o sobě svém hraní a ochotně odpovídal na dotazy publika.
A potom přišel mistr Mike. V černém sportovním triku a šortkách se svými bicepsy působil trochu jako kulturista, který si po cvičení jde zabubnovat. Alespoň do té chvíle než se posadil za své bicí a rozjel to s prvními tóny kankánu, který ho doprovázel. Mike je tak dobrý bubeník že si může dovolit dělat šou tak že to vypadá, jako že si jen tak sedí za bicími a protáčí si paličky mezi prsty jako nějaký eskamotér a do toho se trefuje do tónů Dvořákovy Novosvětské. Zní zcela přirozeně, jakoby v symfoňácích měli běžně takové bubeníky. Když Mike rozkmital své končetiny a celé tělo, vypadalo to, jako by se vlnil, jako by jel nějakou steeplaches. Když rozduněl své kopáky, vycházelo z nich impozantní dunění a to vše většinou za doprovodu vážné hudby, která v jeho doprovodu nezněla ani trochu vážně. Mike se nešetřil, pořád kmital v tempu, a když nechal odpočívat ruce a vzal to do pouze do nohou, pořád to byla síla. Na závěr své jízdy povstal a místo paliček bubnoval prsty a dlaněmi jako na perkuse. Sledovat ho byl zážitek a poslouchat stejně  tak.

Poté co odbubnoval, si chvíli povídal s publikem a potom mezi něj rozhodil pár svých CD a DVD. Šou ještě pokračovala společným hraním obou aktérů. Zajímavé je že oba bubeníci až firemní hráči, přiznali, že ve své sestavě mají i obyčejné a laciné komponenty, které jim doplňují sady.

V samotném závěru, po vytleskaných přídavcích, oba bubeníci podepisovali plakáty a zakoupené autorské CD nebo DVD a také proběhlo nezbytné focení s početnými fanoušky.

V Městském divadle v Žatci jsme byli svědky víc než povedené šou, která nemá v dějinách žateckého divadla obdoby. Spokojenost pořadatelů i umělců a nadšené publikum, co si přát víc?

 

Jiří Navrátil