Stanislav Wabi Daněk

Autor: Jiří Navrátil <(at)>, Téma: Koncerty, Vydáno dne: 15. 11. 2005

Stanislav Wabi Daněk je pojem který jistě něco řekne i člověku, který není zrovna obdivovatelem folk & tramp & country. Tohoto muže si v doprovodu Miloše Dvořáčka budeme moci poslechnout a zapět si s ním 21.listopadu v Městském divadle v Žatci.

Je docela pravděpodobné, že kdo někdy jen poseděl u nějakého ohně, nebo při kytaře, měl velkou šanci slyšet některou z jeho slavných písní.Minimálně nejslavnější z nich, Rosu na kolejích. Následující řádky jsou určeny právě těm, kteří víte kdo je Wabi Daněk ale nejste pravidelnými posluchači folk & country.

Wabi Daněk1

Původně člen trampských kapel Plížáci a Rosa a držitel několika Port, Wabi Daněk, jako jiní jeho kolegové hranice tohoto žánru dávno překročil. Stalo se tak již v osmdesátých letech kdy si začal všímat “civilních témat a začal vystupovat jako osamělý muž na pódiu, jako písničkář. Narodil se jak víme podle názvu jedné jeho písně v roce 1947, tehdy ještě ve Zlíně. Dětství prožil v prostředí galské přírody obklopen skautskými a trampskými písněmi rodičů a jejich přátel z komunisty rozpuštěného skauta. Po vyučení zámečníkem a vojně

přesídlil z bytových důvodů do Chodova u Karlových Varů, kde se potkal s kapelou Plížáci. S ní se dostal i na Portu, tehdejší soutěž trampské a folkové písně. Po návratu zpět do Gottwaldova se stal členem skupiny Rosa, pro kterou napsal píseň Rosa na kolejích. S oběma skupinami získal Interpretační portu, tedy cenu za nejlepší hudební výkon. To ale není nic proti tomu, že s Rosou na kolejích nevědomky stvořil poválečnou trampskou hymnu.

Počátkem osmdesátých let trampští autoři začali vystupovat jako trampští písničkáři a Wabi Daněk se stal jedním z nich. Tehdy stále ještě amatérský písničkář dostal třikrát za sebou autorskou portu za písně Rosa na kolejích, Ročník 47, Nevadí.

Wabi Daněk2

Od roku 1983 se muzikou živí. V tomto roce natočil svou první dlouhohrající desku Rosa na kolejích. Deska vzbudila mezi jeho příznivci vášně, neboť akustický písničkář se obklopil pro folk tehdy zapovězenými nástroji jako jsou bicí či elektrická kytara. Byla to deska písní které je proslavily a dodnes zůstala nepřekonaná. V roce 1985 přesídlil do Prahy a natočil druhé album s názvem Vítr. Jeho texty opouštěly ryze přírodní tematiku a pouštěly se do civilních námětů. V průběhu let přibývaly písničky, desky, koncerty a léta. Co se nezměnilo, je jeho příjemný baryton. V devadesátých letech začal Wabi spolupracovat s Milošem Dvořáčkem.

Miloš Dvořáček je univerzální a vynikající kytarista původem Hradce Králové bývalý člen skupiny Kantoři jedné z prvních která, se u nás pokoušela o lidové písně. Dělá Wabinu společníka na cestách a hlavně na jevišti Jejich koncerty jsou nabité skvělými písněmi a humorem k němuž se oba vzájemně provokují.

Na Wabi Daňka se nechodí podle věku, náboženství ani politické příslušnosti.Jen podle nálady a chuti poslechnout si něco co se z rádia zrovna každý den neozývá ale dá to člověku víc než celá aktuální top ten.

Chcete-li si s Wabim zazpívat jeho největší pecky, Rosa na kolejích, Fotky,Ročník 47, Tonka, Píseň co mne učil listopad, Nevadí, zahejkat si v Hejkalovi, namoct si bránici při jeho verzi Quantananéry “Franta má péra”, chcete li utéct před všudy přítomnou reality šou, Žatecké divadlo vám nabídne pro pondělní večer 21.11.příjemný azyl.

Jiří Navrátil